Řízkováním se snažím množit různé dřeviny, ale u této dorstenie nešlo o cílený pokus. Někdy na konci srpna při zalévání se mi podařilo asi 15 cm dlouhý stonek i s vyvíjejícím se květenstvím zlomit. Jelikož už jsem měl vyzkoušené, že dobře koření např. řízky jiného druhu Dorstenia hildebrantii, napadlo mě vyzkoušet stejnou metodu i na výše jmenované dorstenii, jako kompenzaci za ztrátu možnosti získat semena (květenství samozřejmě po krátkém čase zavadlo). Dorstenia benguellensis je však oproti D. hildebrantii ve všech směrech pěstitelsky náročnější a celkem se liší i morfologicky, takže jsem tomu příliš velké šance nedával.
Stonek jsem nožem rozdělil na dvě části a ponořil do vody. Rostlinný materiál jsem umístil na parapet k oknu, tak aby na něj nesvítilo přímé slunce. Asi po týdnu se začaly na obou řízcích tvořit kořeny a po dalším týdnu jsem řízky zasadil do čisté pemzy. V růstu pokračovaly cca další tři týdny, pak ale začaly rychle měknout a zavadat a za necelý týden jsem uschlé zbytky stonků vytáhl z pemzy. Nevěřil jsem, že se za tak krátkou dobu dokáže vytvořit alespoň malá hlízka, kterou by rostlina přečkala zimu. Pemzu jsem přesto nevysypal a květináče na zimu uložil v místnosti s teplotou cca 16°C. Na jaře, když jsem se rozhodl pemzu pomalu odsypat, mě přeci jen čekalo překvapení v podobě vytvořených hlíz. Hlízy jsem však nepřesadil a znovu zasypal čistou pemzou a také jsem je zalil.
Během vegetace jedna rostlina vytvořila stonek s na vrcholu umístěnými listy, druhá rostlina také vytvořila listy, ty ale zůstaly těsně nad substrátem a stonek pravděpodobně (to jsem nezjišťoval) zůstal ponořený v pemze.
Dnes po zimě jsem opět zjišťoval kondici obou hlíz a potěšilo mě, že jedna má již v průměru 3,5 cm. Druhá rostlina vytvořila čtyři zcela oddělené menší hlízky. Hlízy jsem přesadil do širšího, ale mělčího květináče. Zasypal jsem je celé substrátem (opět čistou pemzou).
Obecně se totiž doporučuje spíše minerální substrát, jelikož je D. benguellensis považována za pěstitelsky náročnější druh, dle jednoho zkušeného pěstitele jsou choulostivé především mladé rostliny. My jsme po prvním neúspěchu zakoupily v roce 2012 již dospělou rostlinu, kterou máme dodnes. Mělo by se jednat o import z Tanzánie. Dorstenia benguellensis je ovšem rozšířená i v mnoha dalších afrických zemích (Súdán, Uganda, Keňa, Rwanda, Burundi, Středoafrická republika, Kamerun, Kongo, Angola, Zambie, Zimbabwe, Malawi a Mozambik), a tomu odpovídá i poměrně velká variabilita druhu, především v květenství. Roste v nadmořských výškách 1000 – 2450 m, ve stínu stromovitých druhů jako je Albizia, Combretum nebo Syzygium.
Oproti rostlinám vypěstovaným z řízků máme dospělou hlízu zasazenou z větší části nad substrátem, což je z 80% pemza a zbytek zahradní zemina a rašelina, hlíza je však obsypaná čistou pemzou. V přírodě je hlíza samozřejmě ponořená celá v zemi, ale povysazení nad substrát jí nijak nebrání v růstu a dobře se tak kontroluje její zdravotní stav a potřeba zálivky. Zálivka může být ve vegetaci celkem častá (podle počasí) v zimním období zalijeme (malým množstvím vody) jen v případě ztráty turgoru, cca 1 až 2x za zimu. Letos jsme dorstenii zalili pouze jednou. Je umístěna s ostatními rostlinami v místnosti s teplotou 14 - 17°C. Přes léto rostlinu pěstujeme venku pod krytem, v polostínu. Snáší i dopolední sluneční paprsky. V loňském roce, přesněji v průběhu extrémně deštivého srpna se na rostlině objevilo padlí (zaznamenali jsme ho i na jiných druzích rostlin, především na mladých listech). Bohužel u dorstenie bylo postižené především květenství, takže jsme se semen opět nedočkali.
Summary:
I immersed the stems of dorstenia into water and set a glass on a windowsill, away from direct sunlight. Roots started to form on both cuttings within about a week. Then I poted them in pure pumice after another week. Cuttings continued to grow about the following three weeks but then quickly began to soften and I pulled withered stems from a pumice in less than a week.
I didn´t believe that cuttings managed to create a tuber in that short time but I stored the pots in a room with a temperature of about 16 ° C during the winter to wait for the result until spring.
I finally lived to see the tubers. Now, one plant has a tuber to 3.5 cm in diameter after second winter.
Dorstenia benguellensis is widespread in many African countries (Tanzania, Sudan, Uganda, Kenya, Rwanda, Burundi, Central African Republic, Cameroon, Congo, Angola, Zambia, Zimbabwe, Malawi and Mozambique), and it corresponds to the relatively large variability of the species, especially the inflorescence. It grows at altitudes of 1000 - 2450 m, in the shade of tree species such as Albizia, Combretum or Syzygium.
It´s recommended to grow this species in a mineral substrate because especially young plants are susceptible to tuber rot. We grow an adult plant with tuber on the substrate surface (substrate consists of pumice (80%), garden soil, peat). Dorstenia benguellensis may be watered quite often in growing season (from May to September, depends on the weather). For the rest of the year, we water a plant only in case of loss of turgor, about 1 - 2 times per winter.
This species can be grown outdoors during the summer, in partial shade and protected against rain. It tolerates morning sun.
